ODPOVĚDI NA DUBNOVOU ANKETU
Ve sdělovacích prostředcích se každý den setkáváme s informacemi o připravované daňové a sociální reformě.
Jak podle Vás bude vypadat lidská důstojnost po přijetí ekonomických opatření, jenž jsou předmětem dotyčného balíčku reforem, jenž má vstoupit v platnost 1.1.2008 ?
A,
3.4. 2007, 17:58
Otázka je zavádějící. Z čeho soudíte, že bude ponížena lidská důstojnost?
Parametry reformních kroků jsou propočteny tak, aby výsledek byl přijatelný
pro všechny příjmové skupiny. Tezi o ztrátě lidské důstojnosti odmítám.
Z hrubých obrysů reformních kroků, které jsem dosud měla možnost posoudit,
vyplývá nicméně z mého pohledu jedna výrazná nevýhoda, a sice, že koaliční
vláda nemá vyšší ambice nežli snížit dosavadní nárůst deficitu státního
rozpočtu a do konce volebního období deficit snížit na úroveň požadovanou
tzv. maastrichtskými kritérii. Uznávám, že to není jednoduchý úkol, přesto
bych uvítala, kdyby zároveň byly spuštěny i významné reformy, obsažené ve
volebním programu ODS.
V rámci koalice a projednávání předložených tzv. reformních kroků budu
proto prosazovat i neprodlené zahájení skutečných reforem, spočívajících
nejenom v úpravách stávajících systémů (daňových, důchodových, zdravotních
a dalších), ale v položení základů nových systémů, vedoucích k dlouhodobé
ekonomické prosperitě země při zachování nezbytné míry solidarity s
potřebnými.
Občané očekávají od vlády zlepšení své životní úrovně, proto musíme mít i
dlouhodobější cíle a schopnost tyto cíle prosadit.
B,
4.4. 2007, 07:27
Vážení,
takhle divně koncipovanou otázku málokdy slyším a sotva jí rozumím
souvislosti opatření na záchranu ekonomiky s lidskou důstojností.
1. důstojnost člověka je subjektivní pocit, který souvisí se
sebehodnocením, autoritou, kterou člověk požívá, životem podle morálních
standardů a pod. Méně závisí na hmotném prostředí osobním i společenském.
Viděl jsem velmi důstojné lidi, kteří žili v podmínkách víc než skromných
a viděl jsem řadu velmi bohatých jedinců, kteří se standardní důstojnosti
vůbec neblížili. A to nejen ve sněmovně.
2. přesto si myslím, že k důstojnému životu jistá materiální stránka
patří, ale jen do jisté míry. K důstojnému životu by měla patřit především
fair práce, kde se člověk může realizovat, rozumně si vydělat a mít čas na
své blízké i sebe sama a společnost, která člověka přijímá.
3. připravované reformičky nikoho o důstojnost nepřipraví. Měly by jen
uřezat zápalné šňůry, aby nám ekonomický systém země neexplodoval. Pokud
by se tak stalo, pak by bylo třeba se obávat materiální blahobyt všech.
Pak by se teprve vidělo, kdo je důstojný a kdo není.
C,
4.4. 2007, 07:55
Lidská důstojnost osob, jejichž ekonomická situace se zhorší v důsledku
možného schválení ( ?????) dańové a sociální reformy, bude samozřejmě horší.
D,
8.4. 2007, 08:39
DOBŘE.
E,
11.4. 2007, 00:25
Souhlasím s vládou, že situace je téměř neúnosná, protože se přerozděluje
již dnes prostřednictvím MPSV přes 400 miliard korun ročně s nárůstem, který
nás rychle přivede k bankrotu státních financí. Ten nárůst bez reforem byl
v minulých letech v průměru 25 mld. korun ročně, v letošním a v příštím roce
má dosáhnout téměř 70 mld. korun ročně, což jsou fakta přednesená panem
ministrem Nečasem na 62. Žofínských dnech v říjnu 2006. Přitom finanční
polštář v podobě dalšího zvýšení daní (nesprávně nazývaných pojištění,
ačkoliv v průběžně financovaných systémech se může jednat jen o daně) již
není možný, protože daně dosáhly 48% z celkových mezd (neplést s hrubou
mzdou).
Rozcházím se ale s vládou ohledně přijímaných opatření. Problém je v
tom, že všechna dosavadní řešení v oblasti reformy důchodů a reformy
sociální, včetně vládou představených řešení, měla a mají pouze krátkodobý
charakter a slouží ke korekci problému. Čím déle jsou takováto krátkodobá,
symptomatická řešení používána, tím je skutečné fundamentální řešení
problémů čím dál obtížnější, nebo je dokonce v posledním stádiu neřešených
problémů již zcela vyloučeno. Pokud půjde vláda i nadále cestou známých
řešení, která jen stále zpřísňuje, půjde zákonitě cestou použití stále
většího kladiva na stále narůstající problémy. Vzhledem k tomu, že nejde o
skutečná řešení, dochází tak ke stále většímu přesunu zátěže na
intervenujícího a tím stupňujícímu se útoku na státní pokladnu.
Jak bude vypadat lidská důstojnost po přijetí ekonomických
opatření, jenž jsou předmětem dotyčného balíčku reforem?
O reformě se zde dá mluvit jen v oblasti daně ze mzdy a zdanění podniků. V
oblasti sociální a důchodové se o reformy nejedná ani omylem. Jde pouze o
krátkodobá řešení, která mají zjevně přiškrtit tok peněz rodinám s dětmi,
otevřený před parlamentními volbami v roce 2006.
Navíc se jedná o opatření nejen krátkodobá, jde o opatření přímo
absurdní, protože kontraproduktivní ve smyslu dalšího prohloubení současných
negativních tendencí. Opatření pramenící z nepochopení skutečných příčin,
které vedly k současnému stavu. Kdybychom firmám nastolili stejné podmínky
jako rodičům, to znamená, že by firmy financovaly vše ze zdaněných peněz
podrobených všem odvodům (ZP, SP), dále by nemohly uplatnit odpočty DPH a
následně by se jim všechny výnosy znárodnily a přerozdělily ve prospěch těch
firem, které žádné náklady nefinancovaly, tak se velmi rychle nevyrábí,
neposkytují služby, ani se nestaví. Rodina je úplně stejná ekonomická
jednotka a jen díky pracujícím rodičům, ochotným obětovat se ve prospěch
svých dětí, není zde kolaps tak rychlý. Je třeba přehodnotit a doplnit
neokonzervativní ekonomickou teorii o společensko - sociální rozměr tak, aby
se stala komplexním řešením jak v oblasti výroby, tak i v oblasti
společenských vztahů. Stejně tak urychleně je nutné na nových principech
postavit důchodovou reformu a sociální reformu a uvést obě do praxe. Řešení
zde již existuje, v obecné podobě jsou obě reformy, jak důchodová tak
sociální zveřejněny v posledním čísle časopisu Demografie pod názvem
"Komplexní řešení demografického problému".
F,
11.4. 2007, 09:54
Předně věřím, že navrhovaný balíček reforem současné vládní koalice Poslaneckou sněmovnou neprojde. Nevím zda je to pouhá shoda náhod, že po deseti letech od Klausových úsporných balíčků přichází vládní koalice opět s balíčkem úspor. Ovšem na rozdíl od roku 1997 současný balíček přináší nejen zdražení pro drtivou většinu občanů České republiky, ale zároveň přináší snížení daní pro ty nejbohatší. Kromě snížení životní úrovně 90% obyvatel dojde poprvé od listopadu 1989 k výraznému omezení solidarity mezi občany a k okleštění sociálního státu. Důsledkem bude zhoršení kvality a dostupnosti veřejných služeb a také snížení ekonomického růstu naší země daný poklesem osobní a veřejné spotřeby.
Pokles HDP bude mít za následek nedostatek veřejných příjmů a to se stane záminkou pro postupnou privatizaci veřejných služeb, včetně zdravotnictví, školství a penzijního systému.
G,
25.4. 2007, 20:46
Na takto špatně položenou otázku nemohu zodpovědně odpovědět.
Lidská důstojnost je abstraktní pojem, který si subjektivně měříme každý z nás a také jej subjektivně měříme jiným. Nejsem schopen odhadnout, jak bude každý občan cítit svou lidskou důstojnost v roce 2008. Každá sociální skupina to jistě bude vnímat zcela jinak.
Osobně tyto věci prakticky neřeším, neboť je nedokážu ovlivnit. Pouze se jim přizpůsobuji, když nastanou. Z duchovního hlediska si myslím, že lidská důstojnost je na ekonomických opatřeních nezávislá.
H,
26.4. 2007, 09:45
Dobrý den!
Česká republika je - snad společně s Japonskem a Norskem - na čelném místě v žebříčku států, ve kterých je rozdíl v životní úrovni nízkopříjmových a vysokopříjmových skupin lidí minimální. Osobně to považuji za nesmírné pozitivum, za naši "evoluční" výhodu, která přispívá k relativnímu obecnému blahobytu a k eliminaci sociálních střetů. Bohužel v tom, co nás zakotvuje ve spojující se Evropě jako ve víceméně sociálně přijatelném modelu, část pravice vidí umělé rovnostářství, které je třeba odstranit. A navrhovaná reforma je bezpochyby jedním z nástrojů, díky nimž toho půjde docílit. Nové nastavení daní, zdražení potravin, léků, energií, posuny v pracovně-právních vztazích, to všechno jsou věci, které se dosud důstojného postavení středně a nízkopříjmových lidí rozhodně dotknou. A přitom důstojnost je to, co by člověku nemělo být nikdy upřeno.